Deset hodin v čajovně nestačí

10. srpna 2014 v 23:21 | Alexandra Gryffin- Fox |  Netopýří (ú)lety
Přes léto vedeme s Radimem oddělenou domácnost s občasnými (povolenými) navštěvami. Život studenta se v této chvíli nezdá být lehký (každý z nás má práci v jiném městě), ale zase si na druhou stranu od sebe odpočineme a dostaneme ze sebe ponorku z celého dlouhého školního roku. A má to i své výhody. Když se vidíme, stojí to za to. :)


Ku příkladu poslední čtyři dny. Ve čtvrtek v kině na Strážcích galaxie, kde jsem potkala hrdinu, u kterého počet mých WTF dosáhl kritické úrovně a chvilková návštěva čajovny. V pátek jsem si odseděla práci i s pozdější Radimovou návštěvou (požírání JOJO kyselých slizáků!!!). Všechno dění korunovala sobota, kterou jsme profesionálně proseděli ve Veselé čajovně na několika druhy her. Od jedné odpolední až do půlnoci do půlnoci jsme hráli různé deskovky (konkrétně ty, co se daly hrát ve dvou - zlé Divy světa!) a já můžu s klidem říct, že moje kulturně herní vyžití bylo za srpen dostatečně uspokojeno.
Jako první jsme zvolili Tzolk'in stones, již nakousnutou hru ze čtvrtka, která se mi popravdě líbila ze všeho nejvíc. Radim tvrdí, že konečné skóre výher bylo 2:2, ale ta první byla stejně zkušební. :D Měla jsem stejný problém jako s Agricolou a totiž orientace ve znameních na kartičkách a na herních kolech. Chvíli mi trvá, než si uložím do paměti každou část hry a naučím se je propojovat do ucelenější strategie. To se mi u poslední hry stalo osudným. Radim mě nachytal na postavených monumentech a jenom za tyhle věci si odnesl čtyřicet bodů, zatím co já jsem postupovala v quetzalím chrámu a uctívala jeho boha pomocí křišťálových lebek.
Po těch čtyřech hrách jsme se rozhodi vyměnit "ukecané šutry" za jinou hru, že prý si rzšíříme obzory. Já jsem triumfálně donesla 7 divů světa. Všechno jsme rozložili, Radim začal studovat návod a já třídila komponenty. Tam jsme nějak zjistili, že to pro dva lidi není hratelné, tak jsem musela zamáčknout slzu a vybrat jinou hru - Tobaco. Objednali jsme si Radimův zamilovaný Sahlep (u nás doma nazývaný jako koňské sperma; Radim potom našel, že název se dá odvodit z turečtiny, kde to znamená "liščí varlata" - to mu pořád nevěřím. :D)
Ve zkratce je to velmi jednoduchá hra, kterou si ale nedokážu představit hranou ve více lidech. K dispozici máte mapu ostrova velmi podobné té, co je u hry Osadníci z Katanu, se stejnými šestiuhelníky různých druhů krajin. Pomocí karet indícií hledáte poklad, který si posléze rozdělíte mezi zapojené hledače. Jestli budete mít smůlu a zůstane na vás jenom několik prťavých mincích nebo rovnou narazíte na něco prokletého, to už je ve hvězdách. Po dvou nebo třech krátkých hrách jsme se po Radimově úpěnlivé prosbě přesunuli ke Goblinům.
To by mohla být i sranda, kdybych za sebou neměla několik poměrně rušných hodin ve vedru hlavní místnosti čajovny a absolutně mrtvý mozek. Hra má dvě části. V první stavíte se svými gobliny bojové roboty pomocí tažených součástek a v druhé části necháte oba roboty, aby proti sobě šli a navzájem si posílali svoje části do šrotu. Můj robot byl ohlodán až na pilotní kabinu, ale nátlat zdolal aniž by nějaký goblin vypadl z kabiny. Přesto jsem to projela na gobliních skrytých úmyslech.
Po posledních Goblinech jsem už opravdu měla dost a tak jsme se z čajovny vypařili do přívětivě studeného večera. Stačilo jen obsolvovat cestu okolo ožralců na Moravském náměstí a potom jsme oba okolo jedné padli vyčerpáním přímo do postele.

Tzolk'in stones, náhled herního plánu, zdroj: deskovehry.com




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama