Nuda podle Sorena Kierkegaarda

22. června 2014 v 0:30 | Alexandra Gryffin- Fox |  Opravdové pravdy
Včera v Brně se pod záštitou Skandinávského domu uskutečnila vynikající (zdůrazňuji VYNIKAJÍCÍ) přednáška profesora Petra Osolsobě pojednávající o jedné z teorií dánského kazatele, filozofa a básníka Sorena Kierkegaarda (1813-1855). Na pár řádcích se pokusím reflektovat alespoň zlomky z toho, co jsem se dozvěděla, protože, ať chci nebo ne, mi to přijde jako ušité pro dnešní dobu.

Na začátek bych citovala odstaven z handoutů prof. Osolsobě, kde nám pomáhá nahlédnout na Kierkegaardovu nudu. "Ve filozofii Sorena Kierkegaarda je nuda dosti obvyklým projevem "estetického stádia" moderní existence. Nuda představuje nivelizaci bytostného zájmu: vše je najednou stejně zajímavé i stejně nudné. Zájem se otupil honbou za "zajímavým" Kategorie "zajímavého" se vkládá tam, kde vyhasly ideje dobra, pravdy a krásy a se společnost nachází "na rozhraní věků". Nuda souvisí s existenciálními kategoriemi jako jsou nivelizace, reflexní smutek, či nepřímá komunikace. Souvisí také s teologií křesťanského manželství."
Nejspíše je nutno zmínit, že Kierkegaard vytvořil model člověka, ve kterém ho viděl jako tělo, duši a ducha. Tělo i duši máme od narození a díky duši dokážeme být bezprostřední. Toto je typické pro rané dětství, kdy děti nejsou svázány výchovou a a přesvědčením "dospělých". Ducha získáváme tím, že ztrácíme svou dětskou bezprostřednost, tedy dospíváme. Kierkegaard také ve své knize Buď-anebo zmiňuje, že existují dvě úrovně bytí - estetická ("užívej si života") a etická ("řiď se pravidly"). V dětství se nacházíme v úrovněni estetické, ale tuto úroveň nevyhnutelně ztrácíme s dospělostí, kdy přichází f-ce etická (stále zaměstnání, závazky, rodina). Po ní se ve středních letech, nebo na sklonku stáří opět dostáváme do stádie estetického. Zvláštním postavení zaujímá v jeho teorii manželství - to vidí jako dokonalou rovnováhu mezi úrovní estetickou a etickou.
Co to tedy ta nuda vůbec je. V první citaci jsme se dozvěděli, že nuda je stádiem estetického stádia a pojí se s jakýmisi změnami v sociální vrstvě. Všechno je stejně zajímavé a stejně nudné. Kierkegaard tvrdí, že nuda je výsledkem lásky, která má buď špatný směr (zde podle něj vznikají tři smrtelné hříchy závist, pýcha, a další na který si nevzpomenu) a nebo špatnou intenzitu, kdy vzniká malomyslnost (Osolsobě o ní mluví jako o zbabělosti; to znamená, že odkládáme moment rozhodnutí). Zvláště malomyslnost napomáhá neustálé přemýšlení, kdy se díky aktu přemýšlení ani neodhodláme k samotnému činu. Nuda je projevem duševně starého člověka, naopak projevem duševně mladého člověka je víra/důvěra.
Prof. Osolsobě nám také dokázal, že podobná myšlenka nudy není nová, podobnosti vidí v Sokratovi, kterého Kierkegaard obdivoval, nebo ještě dříve v Bibli, či v Dantově Božské komedii, kdy při vstupení, tuším že na pátou úroveň netečných lidí, mu Vergilius objasňuje celou problematiku a žádá ho, aby se ptal, protože tohle je jediný "lék" proti netečnosti.
Přestože je Kierkegaard věřící a často se ke své víře obrací, má pozoruhodně bystrý a kritický zrak. Neodpustí si několik poznámek ohledně sbližování se moci církevní a světské (= státní) a do budoucna prorokuje, že dojde k úplnému sloučení. Profesor Osolsobě to komentoval: "Místo křtění bude vítání občánků, v patnácti předávání občanek a svatby? Ty nebudou potřeba, protože o ně nikdo nebude stát." Kirkegaardovo křesťansví spočívá zvláště v tom, že vidí člověka jako jedinečnečnou bytost stojící před Bohem, která se zodpovídá jen jemu. Až dojde ke sloučení obou mocí, člověk přestane být vnímán jako jedinec a základní jednotkou se stane nicneříkající a neosobní dav.
K nudě se pojí ještě pojem melancholia (trudomyslnost), která se počítama mezi sedm smrtelných hříchů. Nudu doprovází melancholie a osoba, která jí trpí, ví, co ho trápí, ale na přímo položenou otázku to nedokáze zodpovědět. Je způsobena tím, že "netoužíš už po ničem a nepřeješ si ničeho". A jsi příliš znuděný na to, abys s tím něco udělal.
A jak tedy bojovat s nudou? Pokládejte si otázky, tak jak žádal Vergilius, neupadejte do zbytečných rituálů a ve správné intenzitě milujte vědění.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama