Na (s)ex v ČR

13. června 2012 v 16:01 | Alexandra Gryffin- Fox |  Netopýří (ú)lety
Pod oficiální záminkou v podobě přijímaček do Brna, jsem si udělala skoro týdenní pobyt doma. Jako vosa okolo sladkého jsem se motala mezi Prahou, Brnem a Opavou, utrácela jsem těžce vydělané penízky, relaxovala a vařila. Ve zkratce.

O přijímačkách ani slovo. Jen to, že mě naštvalo opravování chyb v textu. Sakra, to neumím ani v češtině (jeden z důvodů, proč nebýt učitelka) a co teprve ve francouzštině. Krom toho se téma článku týkalo nesjízdnosti cest u Atén. Vzhledem k tomu, že za toto cvičení udělují 25 bodů a na prolezení potřebuju 50 ze sta... Zbytek si domyslete sami. Ale pokud to nedám, jdu se stydět. Od října ve frankofonní zóně a nedám přijímačky na fráninu.
Doma byli všichni hrozně příjemní. Bez ironie. Ono to má něco do sebe, když odejete na začátku února, a poprvé se s nimi vidíte na začátku června. Vztahy jsou o mnoho jednodušší. Třikrát jsem vařila (ratatouille těstoviny, těstoviny s hráškem na smetaně a těstoviny se špenátem a tuňákem = příliš málo těstovin) a jelikož chutnalo, tvářila jsem se spokojeně. Matkušárna se nechala slyšet, jestli mě náhodou nevyměnili a nebo jestli nejsem ufoun. Prý se jí nikdy nesnilo o tom, že si se mnou bude vyměňovat recepty.
Před odjezdem jsem se rozhodla stavit u tety v Praze a pořídit si novou taštičku u tety Karin. Jako vždy, jsem neplánovaně pibrala krabičku zázvorových bonbonů, malý lapis lazuli a šutřík, o kterém jsem ještě neslyšela. Nakonec se to vyvrbilo v malou návštěvu (Ty si opravdu nic nedáš? Ani čokoládu?), kdy jsem dostala návod, jak se usmířit s pavouky, aby po mě nelezli. Prý je mám poprosit o svolení, jestli bych tu mohla zůstat až do července, že potom odjedu a budou to tady mít jen pro sebe. ;) Při loučení mi teta předala kyvadlo z nefritu, což mě poněku překvapilo. Na co JÁ budu mít kyvadlo? Vím, že jsem jsem úchylná v oblasti run (plus ta mytologie), ale kyvadlo?
Cesta pro změnu odporná. Do Mnichova bylo sedadlo vedle mě obsazené nějakou paní (kdyby to byl alespoň hezký mladý pán, kterému bych mohla slintat na rameno) a to se spát nedalo ani přes výbavu v podobě červené deky a oskárkového polštářku. Ani to, že jsem se od čtvrté ranní rozvalovala na dvou sedačkách příliš nepomohlo. Ba co víc, nějaký týpek s pochybným českým přízvukem mi dal číslo s tím, že mu mám zavolat a zajdeme na kávu. Asi byl nadšený mým netopýřím rozcuchem a špatným hygienickým stavem.
Střet se skřetí realitou mě vyhodil dva metry do vzduchu. I přes poctivých deset hodin spánku jsem se příliš podobala zombíkům. Skoro jsem se bála, že na mě někdo vezme palici a zatluče mě do hrobu. Vyhrnula se hora povinností, ale aspoň vím, kdy to skončí. 26. července jedu na stálo (= do začátku září) dom.
Už jsem také zjistila, komu jsem nejvíc chyběla. Kočičanda Plume se ke mě přiškeblila na celé odpoledne v den příjezdu a takové lísání, kterým mě dnes potěšila, to by se jeden divil. Asi jsem byla první po dlouhé době, kdo se staral o její misku, protože svojí paštiku zhltla během pěti minut.
K obrázku: meme mi poslední dobou leze krkem, ale tohle je krásně tématické.


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama