Ochoč si svět

30. května 2012 v 20:36 | Alexandra Gryffin- Fox |  Netopýří (ú)lety
Přinutit svět, aby se otáčel na váš povel může být poněkud těžší kalibr, než byste si vůbec chtěli přiznat, ale jako správná kámoška vám poradím, jak začít. Zkuste si vydobít místo v srdcích malých nevinných a přelétavých tvorečků a tím se pomalu dostat do role dobyvatele.


První důležitý bod si zapamatujte. Chce to přiměřené množství pečiva. Od housek, přes rohlíky až k vaflím. Berte něco, co bude chutnat i vám, protože se neubráníte uždibování. Vkusným řešením může být trochu starého chleba nakrájeného na kostičky a pro vás nějaký ten croissant. Dále už mou radu nepotřebujete. Najděte si na ptactvo bohaté místo a zkoušejte k sobě ty mršky nalákat. Voila, část světa vám budet zobat z ruky!
Od švýcarských dob, kdy v osamnělá sobotní odpoledne nemám na práci nic jiného, než se poflakovat po nábřeží, jsem se naučila sebou brát alespoň jeden "pain au lait". Jeden nikdy neví. Za hezkého počasí se rozvaluji na nakloněné betonové ploše a snažím se k sobě nalákat všechno možné. Havrany či miniaturní vrabce, se kterými jsem si zatím užila nejvíce legrace. Velkým krokem vpřed bylo krmení s R., kdy se mi podařilo nalákat holuby, aby se přišli na mojí botu (a doufala jsem, že v tu chvíli udrží svoje metabolické pochody na uzdě) a některé vrabce jsem přesvědčila k přiskákání na deset centimetrů a uždibování kousků přímo z mojí ruky. S R. jsme se doopravdy bavili.
Včera jsem dosáhla něco skvělého a ani nevíte, kolikrát jsem zalitovala, že nemám foťák. Vrabčí mršky si na mě už tolik zvykly, že jim nevadilo přetahovat se kousíček ode mě nebo přiletět na mojí ruku, na pár vteřin se mi posadit na prst a snažit se urvat co největší kus pečiva. Byla jsem z nich tak nadšená, že jsem jim věnovala podstatnou část své snídaně a opět si nehala sluníčkem připálit nos. Snad i z toho se mi podaří mít nějaké fotky. :)

Jediný můj důkaz o ochočených příšerkách jsou následující - fotka krotkého holuba na mojí botě a video, kdy mi královna vod labuť zobala z ruky a já se u toho snažila, aby mi nepřibrala i prsty. Zachyceno díky R. :)





A jako dodatek, díky Livien jsem si uvědomila, že zde jsem se nepřesunula, abych se schovávala a snažila se zapomenout na práci na gryfo-lištičce. Prostě jsem jen chtěla vypadnout z blogu, kde evidentně nemám co dělat už nějaký rok. Co o to, jestli mě mí minulí čtenáři najdou či nenajdou. Těch, co si vážím, jsem se ozvala (nebo ozvu po přijímačkách) a na zbytku buď nezáleží nebo o nich nevím. Takže, santé! :)

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Livien Livien | Web | 30. května 2012 v 22:57 | Reagovat

Takže až se zase začne šířit ptačí chřípka, víme, kdo je zdrojem. :D
Nee, dobře - budu upřímná, je to úžasné. :) Jinak přeju hodně inspirace a chuti do tvorby na novém blogu. Rozhodně by mi Tvé články chyběly. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama